Co když je člověk bez sociálních kontaktů, vazeb, sám či osamělý? Každý z nás potřebuje někam patřit, každý si přeje pro někoho tu být, každý chce někoho mít... Mít vedle sebe partnera, kamaráda, přítele, rodinného příslušníka, se kterým bude moci sdílet radosti i starosti, koho bude moci podpořit, a naopak kdo bude jeho oporou. Ale co se děje, chybí-li nám "někdo", "něco", nebo trpíme-li pocity osamění? Osamělost může z dlouhodobého hlediska vést k psychické deprivaci, pocitům méněcennosti, k nechutenství, depresím, úzkosti, ztrátě chuti do života, dokonce i k sebevražedným myšlenkám. Je vědecky prokázáno, že osamělost a sociální izolace (nedostatek společenských vztahů) negativně ovlivňuje zdraví a tím i délku života. Podle studií nejčastěji trpí osamělostí adolescenti, dále mladí dospělý a teprve poté ti nejstarší. U lidí nad 50 let osamělost zřetelně zhoršuje kognitivní (poznávací) funkce jako je paměť, pozornost, řeč, včetně vyjadřování a porozumění, dále myšlení, zpracování a pochopení informací, orientace v prostoru ad.
Nejste sami, Jsme tu pro Vás: https://www.ipsp.cz/online-terapie
Comments